Personalista

 

Inovace pracovní koncepce

 

Jak vytvořit atmosféru kreativity

 
Kreativita nepatří mezi vlastnosti, které by nešlo rozvíjet. Každý může být kreativní a každý manažer může ve svém týmu podpořit atmosféru kreativity. Jak na to?
 
- Uvažujte správně. Ujasněte si, proč je důležité, abyste byli kreativní. Pak budujte povědomí o potřebě kreativity. V některých oborech bez kreativity managmetu i řadových zaměstnanců nelze dosahovat dobrých výsledků. Často se stává, že nadřízený stereotypem ztrácí nadhled a nevytváří možnost kreativně myslet u svých podřízených.
 
- Udělejte si čas na kreativitu. S dvoustránkovým seznamem priorit, neustálými telefonáty a poradami nemůžete být kreativní. Klišé, které říká, že nejlepší myšlenky nás napadají ve sprše, je pravdivější, než si myslíte.
 
- Změňte svou rutinu. Když budete každý den dělat totéž, vytvoříte si odpor ke změnám a novým způsobům uvažování. Snažte se proto o změnu, ať už to bude nové pracovní prostředí, nové místo pro schůzky, poznávání nových lidí a míst nebo zkoušení nových činností.
 
- Zaveďte nový způsob komunikace. Pokud už vznikl nějaký problém. je zapotřebí jej řešit. Hledání vyníků problém nevyřeší a vytváří jen atmosféru strachu, která ke kreativitě rozhodně nenapomáhá. Změňte způsob vyjadřování. Musíte vytvořit u zaměstnanců pocit sounáležitosti a loajality.
 
- Podporujte různorodost. Sestavujte týmy z různých osobností s odlišnou minulostí, odlišnými zájmy a znalostmi.
 
- Podporujte komunikaci a sdílení myšlenek. Odstraňujte překážky v komunikaci a jakékoli součásti organizačního ekosystému, které brání sdílení nápadů a otevřenosti. Nebuďte skoupí na pochvaly. Vždy hodnoťte jen daný výkon. Dejte prostor i názorům jiných. Má to výhody. Zaměstnanci získají kreativní sebevědomí a nebudou vám telefonovat pokaždé, když si nebudou vědět rady.
 
- Buďte ochotní uváženě riskovat. Sterilní kultura, v níž se lidé obávají vystoupit a zariskovat, nepřeje inovacím. Vytvářejte prostředí, v němž lze selhat. V kreativním prostředí se musí počítat s lidkým faktorem.
 
- Rozšiřujte dosavadní nápady. Kreativita nemusí vždy znamenat něco zcela nového. Můžete pracovat na zdokonalování něčeho, co již máte a znáte. Důležité je dávat prostor druhým, aby dokázali co v nich je i za cenu drobných selhání. Má to dvě výhody. Zjistíte co zaměstnec umí a nevytvoříte z něj nemyslící stroj zvyklý reagovat jen na příkazy.
 
- Učte sebe i ostatní sebereflexi(sebekritice). Zaměstnanec i zaměstnavatel musí umět přiznat chybu, neboť všichni jsme omylní, ale musí se všichni umět z této chyby poučit. To není vůbec jednoduché a vyžaduje to maximální míru tolerance obou stran.
 
- Staňte se odborníky. Abyste mohli přicházet s novými myšlenkami a přístupy ve svém oboru, musíte nejprve znát ty staré. Je důležité, aby se manageři i zaměstnanci neustále vzdělávali ve svém oboru, pak je možné zkvalitnit celý chod firmy. Nestačí jen získávat pracovní zkušenosti. Kurz či školení vaše znalosti posune kupředu rychleji a tyto změny jsou pak vnímány pozitivně.
 
-Je důležité si uvědomit, že toto vše je velmi dlouhodobý proces, který ovšem nese své ovoce. Není jednoduché opustit zaběhané postupy komunikace, ale rozhodně je to lék na tzv. Kariérní únavu. Toto téma rozebereme v dalším odstavci.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Příklady jak překonat kariérní únavu

 
Co je to kariérní únava a jak se projevuje. Děláme-li dlouhodobě tytéž úkoly v tomtéž zaměstnání, dostavuje se kariérní únava. Ztrácíme nadhled. Ztrácíme motivaci a chuť k lepší práci.
 
Některé faktory, které můžou způsobit tento stav:
Po nastoupení do práce, se každý člověk snaží předvést v tom nejlepším světle. Má vidinu stálého platu, stálé práce. Tento stav se drží do prvních potíží a vzniklých stresových situací, které jsou managmentem opakovaně řešeny postihově. Jeden z důležitých faktorů kariérní únavy je ztráta možnosti kariérního a tím i platového růstu. Pokud zaměstnanec ztrácí pocit důležitosti své existence ve firmě ztrácí i motivaci pro firmu pracovat.
 
Těmto faktorům lze předcházet velice jednoduchým způsobem:
Ukážeme vám to na vztahu firma versus zákazník.
Pokud příjde zákazník do  firmy rázem se stává, v přeneseném slova smyslu, zaměstanvatelem. Uvědomíme-li si, co vše jste ochotni udělat pro zákazníka a jeho peníze. Jak se chováte k zákazníkovi, proto, aby byl spokojený. V podobném vztahu je zaměstnanec versus zaměstnavatel. Musíte si uvědomit, že každý zaměstnanec jde do zaměstnání proto, aby za svou činnost, dostal peníze. Nicméně ten vztah zaměstanec – zaměstnavatel jde dál. Zaměstanec vycítí svou existenční důležitost jen pouhým zájmem managmentu o jeho potřeby. Tím, jak s ním představitelé managmentu jednají s patřičnou úctou a slušným vystupováním a ohodnocením jeho práce. Stimulace jeho myšlení.
Psychologové potvrzují, že mozek potřebuje neustálou stimulaci, nemá-li dojít k vyhoření. Není však třeba hned odcházet z práce. Kariérní únavu můžete překonat, naučíte-li se využívat své znalosti novými způsoby.
 
- Napište knihu. Sepište své kariérní zkušenosti jako román, výukový manuál nebo učebnici.
 
- Přednášejte. Nabídněte své zkušenosti jako řečník při profesionálních setkáních.
 
- Staňte se konzultantem. Nabídněte své poradenské služby například malým firmám, které si nemohou dovolit interní odborníky.
 
- Nabídněte se jako dobrovolník. Zvažte například spolupráci s místními školami, abyste studenty blíže seznámili s prací ve vašem oboru. 
 
- Vyučujte. Kontaktujte místní školy či další vzdělávací instituce a nabídněte své služby jako lektor odborných kurzů.
 
- Staňte se kariérním koučem. Pomáhejte mladším kolegům jako mentor, aby ve své práci dosahovali větších úspěchů.
 
- Založte asociaci. Dejte dohromady organizaci, která zajistí sdílení znalostí mezi kolegy z vašeho oboru.
 
- Vydávejte newsletter nebo časopis. Publikujte své postřehy k aktuálním tématům.
 
- Založte vlastní firmu. Najděte segment, na který se dosud nesoustředí firmy ve vašem oboru.
 
- Staňte se předvaděčem. Určete si, které firmy z vašeho oboru přicházejí s nejlepšími výrobky či službami pro budoucí trh. Kontaktujte je a nabídněte, že jejich produkty představíte na významných akcích.
 
 
 
 

 Tým potřebuje důvěru, komunikaci a společný cíl

 

Skupina spokojených zaměstnanců s vysokým výkonem ještě neznamená tým. Úkolem týmového vůdce je aktivně budovat smysl pro spolupráci a vytvářet skutečně týmově orientované prostředí. 
 
Úspěšné týmy mají určité společné atributy, kterých můžete dosáhnout, dokážete-li sladit svá slova s činy, a předat tak zaměstnancům jasnou vizi týmové kultury. Jaké to jsou?
 
- Důvěra. Efektivní tým pracuje na základě důvěry. Důvěru v týmu můžete podpořit, budete-li se držet následujících zásad: Pokud něco nevíte, přiznejte to. Učte se omezovat svou emoční nestálost. Dodržujte své sliby. Vyžadujte komunikaci založenou na respektu.
 
- Otevřená komunikace. Zdravý tým dokáže debatovat a někdy se i pohádat. Veškerou komunikaci je však třeba udržet v rámci vzájemného respektu. Vyzývejte všechny, aby se podíleli na diskusi, zajistěte však, aby se vzájemně nenapadali. Sami mějte dveře otevřené pro všechny, kteří mohou přijít se svými nápady. Přijímejte je s pozitivní energií, zdokonalujte své dovednosti v oblasti naslouchání a kladení otázek.
 
- Vzájemně podpůrné cíle. Chcete-li, aby váš tým pracoval společně a jednotliví členové se vzájemně podporovali, jejich osobní cíle musejí být propojeny a vzájemně si neodporovat.
 
 
10 tipů jak lépe vycházet s kolegy
S kolegy v práci trávíme více času než s ostatními lidmi, které známe. Ve většině případů si však kolegy nemůžeme vybrat, a přesto s nimi musíme být schopni pracovat. Jak to zvládnout efektivně?
 
- Zvedejte hlavu. Když s vámi někdo mluví, přestaňte psát na klávesnici. Věnujte mu pozornost, i kdyby to bylo jen na minutu.
 
- Aktivně naslouchejte. Řada lidí se nedokáže přesně vyjádřit. Je proto třeba naučit se koukat pod povrch slov a cvičit se v trpělivosti, nepřerušovat a neupozorňovat na malé chyby.
 
- Ukazujte (upřímný) zájem. Nemusíte být s kolegy nejlepšími přáteli, učte se však ptát, jak se mají a pár minut naslouchat, než se vrátíte k práci.
 
- Předpokládejte dobrou vůli. Většina lidí se upřímně snaží dělat dobrou práci. Učte se proto nahlížet na věci jejich očima a nesoudit předem.
 
- Sdílejte zásluhy. I když k úspěchu vedla vaše myšlenka, budete se cítit jako ještě větší vítěz, když se podělíte o uznání.
 
- Buďte otevření možnosti, že se mýlíte. Připusťte si, že je minimálně možné, abyste se dále zdokonalovali. Připomínky ostatních vám v práci pomohou.
 
- Dodržujte své závazky. Spolehlivost a integrita vám zajistí nejen dobrou image, ale i kolegy, kteří se vámi budou inspirovat, a tudíž pracovat konstruktivněji.
 
- Ukažte uznání. Naučte se poděkovat, i když dotyčný „jen" dělá svou práci, když vám například něco přinese. Podpoří to atmosféru zdvořilosti na pracovišti. Inspirujete je tím k tomu, aby s vámi jednali stejně.
 
- Mluvte s ostatními jasně, s respektem, příjemně a v pozitivním duchu.
 
- Neočekávejte, že budete mít rádi všechny. Stejně tak neočekávejte, že všichni budu mít rádi vás. Pěstujte toleranci.
 
 
 
 
Další téma, které bych rád nakousnul je:
 
Pracovní spokojenost 
 
mezi člověkem a prací existují dva typy vztahů:
 
a) objektivní vztah - je soulad mezi nároky práce a individuálními předpoklady
b) subjektivní vztah - to co na člověka při práci působí se odráží v jeho psychice. Jeho prožívání i chování.
 
Na pracovní spokojenost mají vliv:
 
a) obsah a charekter práce - větší spokojenost je u profesí tvůrčích, u těch které dávají prostor pro seberealizaci, u profesí uznávaných. Menší spokojenost je u profesí monotóních, u prací těžkých, špinavých a pod.
 
b) mzdové ohodnocení pracovníka - je to výrazný zdroj pracovní spokojenosti i nespokojenosti. Přitom nejdůležitější není výše platu, ale mzdové relace mezi pracovníky.
 
c) vedoucí pracovník - ovlivňuje spokojenost stylem řídící práce, hodnocením pracovníka, autoritou, tím jak se podílí na klimatu na pracovišti.
 
d) pracovní kolektiv - větší spokojenost je tam, kde se pracovníci setkávají i mimo pracoviště a tráví spolu volný čas.
 
e) organizace práce - bývá spíše zdrojem pracovní nespokojenosti, protože lidé se na ni dívají jako na něco co je dáno, co jim nevyhovuje a co nemůžou změnit.
 
f) fyzické podmínky práce - to je např. technické vybavení pracoviště, prostorové a funkční uspořádání pracoviště, důležité jsou světelné podmínky, zvukové podmínky a mikroklimatické podmínky.
 
g) úroveň sociální péče - možnosti stravování, fondy SKSP, zaměstnanecké výhody.